Zloženie

ZLOŽENIE

Schindeleho minerály sú zdravotne nezávadné.

Schindeleho minerály sú kamennou múčkou bohatou na minerály a stopové prvky. Potreba týchto látok pre zachovanie zdravia bola vedou viackrát dokázaná.

Je jasné, že všetky látky aj tie najdôležitejšie a najzdravšie, užívané v neprimerane veľkom množstve, škodia. Preto bola položená otázka možného predávkovania niektorými minerálmi pri užívaní Schindeleho minerálov.

V jednej štúdii z februára 1994 bolo dokázané, že zloženie a množstvo látok, obsiahnutých v 6 g Schindeleho minerálov (zodpovedá jednej čajovej lyžičke) pri dennom užívaní, je zdravotne nezávadné.

V tejto štúdii sa preskúmalo, ktoré látky a v akom množstve sa rozpustia v žalúdočných kyselinách a tak môžu byť telom prijaté. Pretože nie celé množstvo látok, ktoré Schindeleho minerály obsahujú môže byť telom prijatá, iba tá časť ktorá sa v žalúdku rozpustí.

Analýza dokázala. že napríklad len 3,5% hliníka je rozpustná a zvyšok je viazaný. Z tohto dôvodu je pri dennej spotrebe 6 g mletých minerálov  je vstrebané len nepatrné množstvo hliníka - 6,48 mg, čo zodpovedá cca. 10% ADI-hodnoty (Acceptable Daily Intake - prijateľná denná dávka). Hodnota ADI je svetovou zdravotníckou oraganizáciou vedecky stanovené množstvo substancie, ktorá je pri celoživotnej dennej spotrebe považovaná ako zdravotne akceptovateľná. Vzhľadom k tomu je napríklad obsah hliníka v Schindeleho mineráloch zdravotne nezávadný.

Na druhej strane je dodávaný vysoký podiel železa (ca. 12 mg za den). Toto množstvo zodpovedá 85% dennej potreby železa. Preto sa treba zriecť súčasného užívania preparátov obsahujúcich železo zároveň so Schindeleho minerálmi.

Štúdia ďalej ukázala, že všetky ostatné látky obsiahnuté v Schindeleho mineráloch ležia veľmi ďaleko pod ADI hodnotami. Týmto môžu byť užívané Schindeleho minerály, v odporúčanej dennej dávke tiež dlhodobo, bez akýchkoľvek obáv z predávkovania minerálmi, stopovými prvkami alebo ťažkými kovmi.

Prameň: Dr. Roger Kalbermatten, Phyto-Consulting

 

ZLOŽENIE SCHINDELEHO MINERÁLOV:

                                              Ø na 100g                  Ø v denní dávce 6g

Kremík SiO2, Si2O3          56900 mg                  3414 mg

Oxid horečnatý MgO               850 mg                    51 mg 14%*

Železo Fe                                 350 mg                    21 mg 150%*

Hliník Al                                     260 mg                  15,6 mg

Vápnik CaO                              119 mg                    7,14 mg 0,9%*

Draslík K                                      56 mg                   3,36 mg 0,17%*

Fosfor P                                    14,5 mg                   0,87 mg 0,12%*

Mangán Mn                               12,9 mg                  0,77 mg 38,5%*

Sodík Na                                      12 mg                   0,72 mg

Zinok Zn                                      7,2 mg                   0,43 mg 4,3%*

Měď Cu                                        1,9 mg                   0,114 mg 11,4%*

Bárium Ba                                   1,6 mg                   96 μg

Chróm Cr                                   570 μg                    34,2 µg 85,5%

Nikel Ni                                      0,49 mg                   29,4 μg

Kobalt Co                                  0,38 mg                   22,8 μg

Vanád                                         0,44 mg                   26,4 μg

Titán Ti                                        0,32 mg                   19,2 μg

Bór B                                              0,1 mg                      6 μg

Molybdén Mo                                 0,1 mg                     6 µg 12%*

 

Tabuľka je aktuálna od mája 2010

* podiel na doporučenej dennej dávke
 

Energia        0 kJ
Bielkoviny   0
Tuky             0 
Cukry           0

 

 

Minerálne látky – stavebné prvky organizmu
Nemecký potravinársky chemik Dr. Mang píše o Schindeleho mineráloch: "Originálna minerálna kúra s použitím Schindeleho minerálov pozostáva z mletej kamennej múčky s vysokým obsahom oxidu kremičitého, oxidu hlinitého, vápnika, železa, horčíka a značného množstva stopových prvkov – mangán, zinok, chróm, meď, molybdén, bór, vanád, fosfor... Minerálne látky sú podobne ako látky organické – bielkoviny, tuky, uhlohydráty, výrazným spôsobom zodpovedné za bezchybný priebeh životných funkcií ľudského organizmu. Minerály sú veľkou mierou spojené so správnou funkciou a tvorbou hormónov, vitamínov a enzýmov. Prispievajú k tvorbe zásaditého prostredia v organizme. Sú predovšetkým nezastupiteľnými stavebnými kameňmi kostí, zubov a všetkých dôležitých tkanív. Nedostatok minerálov má za následok výskyt mnohých chronických problémov, ktorým trvalý prísun Schindeleho minerálov zabraňuje. Sú dokonalým doplnkom výživy, ktorý je naviac prírodný a celkom netoxický."
 

Funkci buněk umožňuje samozřejmě také neustálý přísun kyslíku. Jako nosič tohoto životadárného plynu slouží železo a draslík. Draslík může být v těle skladován maximálně osm hodin a jeho zásoby proto musí být neustále obnovovány. Vysoký krevní tlak lze normalizovat pomocí hořčíku a draslíku. Růst šlach, nehtů, chrupavek, stavba očních tkání, to vše je podmíněno přítomností křemíku. U rostlin je přítomnost křemíku podmínkou odolnosti proti lámání například při náporu větru.
Draslík se ve spojení s kyslíkem, při němž vzniká kysličník draselný, K2O, podílí na funkci buněčné membrány a umožňuje působení enzymů a ovlivňuje energetickou rovnováhu uvnitř buněčného těla. Člověk skladuje až 98% draslíku intracelulárně, rozpuštěný v buněčných tekutinách, z velké části ve svalech. Zbytek je uložen ve stavebních kamenech bílkovin, glykogenech nebo fosfátech. Draslík je vstřebáván z obsahu potravinové kaše v horní části tenkého střeva a je odtud velmi rychle přejímán krevním oběhem. Plní svoji úlohu v lidském těle, a protože nemůže být skladován, je z 95% vylučován z našeho těla ledvinami, stolicí a potem. Každá buňka potřebuje draslík pro svůj růst a pro svoji bezchybnou schopnost reagovat na měnící se vnější podmínky. Draslík ovšem je účinný pouze tehdy, má-li svého protihráče, a tím je sodík. Tento důležitý biologický výměnný vztah hraje roli při pohybu nosičů energie přes buněčnou membránu, to platí zvláště pro nervové a svalové buňky.
Uvnitř buňky je normálně koncentrace sodíku nízká a koncentrace draslíku vysoká. Vně buňky je tento vztah opačný. Draslík a sodík jsou prvky, bez nichž je nemyslitelná regulace krevního tlaku. Draslík a sodík se ve svých účincích v organismu vzájemně doplňují - draslík řídí vylučování vody z těla, sodík vodu v těle váže. Buňka však může využívat draslík pouze s pomocí hořčíku a pohyb svalových buněk je zase možný pouze za přítomnosti vápníku, který umožňuje vodivost nervových drah při přenášení nervových vzruchů. Draslík řídí sílu a pravidelnost srdeční akce, ovlivňuje tvorbu enzymů a je spojený s dopravou a uchováváním energie. Podporuje správné předávání nervových impulsů. Nedostatek draslíku v srdečním svalu vede k poruchám rytmu srdečního svalu, zpomaluje tep a nakonec může způsobit smrt srdečního svalu. Nedostatek hořčíku způsobuje nadýmání, zácpu a nechutenství. Zpomaluje střevní peristaltiku, působí celkovou svalovou slabost, únavu a úbytek výkonnosti. U rostlin působí na růst a stavbu ochranných vrstev listů a jehličí, pokud chybí, mohou do rostlin pronikat škodlivé vzdušné imise a negativně ovlivňovat zdraví rostlin.
Dalším důležitým prvkem je vápník, který je zodpovědný za stavbu kostí a zubů. K tomu je samozřejmě nutné, aby v organismu byl dostatek fosforečnanů - pokud tomu tak není, ubývá vápníku v kostech a hrozí jim, že se snadno zlomí.
Nakonec je třeba se zmínit o důležitých stopových prvcích, které jsou důležité pro všechny organismy, počínaje bakteriemi, rostlinami, zvířaty a člověkem konče. Ke stopovým prvkům řadíme mangan, měď, zinek, kobalt, molybden, bór, chrom, nikl, vanadium, selen, arsen atd. Stopové prvky se podílejí důležitou měrou na chemické struktuře enzymů.
 

Funkci buněk umožňuje samozřejmě také neustálý přísun kyslíku. Jako nosič tohoto životadárného plynu slouží železo a draslík. Draslík může být v těle skladován maximálně osm hodin a jeho zásoby proto musí být neustále obnovovány. Vysoký krevní tlak lze normalizovat pomocí hořčíku a draslíku. Růst šlach, nehtů, chrupavek, stavba očních tkání, to vše je podmíněno přítomností křemíku. U rostlin je přítomnost křemíku podmínkou odolnosti proti lámání například při náporu větru.
Draslík se ve spojení s kyslíkem, při němž vzniká kysličník draselný, K2O, podílí na funkci buněčné membrány a umožňuje působení enzymů a ovlivňuje energetickou rovnováhu uvnitř buněčného těla. Člověk skladuje až 98% draslíku intracelulárně, rozpuštěný v buněčných tekutinách, z velké části ve svalech. Zbytek je uložen ve stavebních kamenech bílkovin, glykogenech nebo fosfátech. Draslík je vstřebáván z obsahu potravinové kaše v horní části tenkého střeva a je odtud velmi rychle přejímán krevním oběhem. Plní svoji úlohu v lidském těle, a protože nemůže být skladován, je z 95% vylučován z našeho těla ledvinami, stolicí a potem. Každá buňka potřebuje draslík pro svůj růst a pro svoji bezchybnou schopnost reagovat na měnící se vnější podmínky. Draslík ovšem je účinný pouze tehdy, má-li svého protihráče, a tím je sodík. Tento důležitý biologický výměnný vztah hraje roli při pohybu nosičů energie přes buněčnou membránu, to platí zvláště pro nervové a svalové buňky.
Uvnitř buňky je normálně koncentrace sodíku nízká a koncentrace draslíku vysoká. Vně buňky je tento vztah opačný. Draslík a sodík jsou prvky, bez nichž je nemyslitelná regulace krevního tlaku. Draslík a sodík se ve svých účincích v organismu vzájemně doplňují - draslík řídí vylučování vody z těla, sodík vodu v těle váže. Buňka však může využívat draslík pouze s pomocí hořčíku a pohyb svalových buněk je zase možný pouze za přítomnosti vápníku, který umožňuje vodivost nervových drah při přenášení nervových vzruchů. Draslík řídí sílu a pravidelnost srdeční akce, ovlivňuje tvorbu enzymů a je spojený s dopravou a uchováváním energie. Podporuje správné předávání nervových impulsů. Nedostatek draslíku v srdečním svalu vede k poruchám rytmu srdečního svalu, zpomaluje tep a nakonec může způsobit smrt srdečního svalu. Nedostatek hořčíku způsobuje nadýmání, zácpu a nechutenství. Zpomaluje střevní peristaltiku, působí celkovou svalovou slabost, únavu a úbytek výkonnosti. U rostlin působí na růst a stavbu ochranných vrstev listů a jehličí, pokud chybí, mohou do rostlin pronikat škodlivé vzdušné imise a negativně ovlivňovat zdraví rostlin.
Dalším důležitým prvkem je vápník, který je zodpovědný za stavbu kostí a zubů. K tomu je samozřejmě nutné, aby v organismu byl dostatek fosforečnanů - pokud tomu tak není, ubývá vápníku v kostech a hrozí jim, že se snadno zlomí.
Nakonec je třeba se zmínit o důležitých stopových prvcích, které jsou důležité pro všechny organismy, počínaje bakteriemi, rostlinami, zvířaty a člověkem konče. Ke stopovým prvkům řadíme mangan, měď, zinek, kobalt, molybden, bór, chrom, nikl, vanadium, selen, arsen atd. Stopové prvky se podílejí důležitou měrou na chemické struktuře enzymů.
 

Prihlásenie