ZLOŽENIE

Tento minerálny doplnok výživy rieši nedostatok minerálov a stopových prvkov a navyše čistí tráviaci trakt zanesený nestrávenými zvyškami potravy.

Objavením doposiaľnikde inde sa nevyskytujúcej horniny - zeolitu, pozostávajúcej z alkalického živca, plagioklasu, kremeňa, biotitu, distenu, granátu, silimanitu, zirkónu a rutilu, ktorá naviac vykazuje unikátne elektrické a magnetické vlastnosti, sa nám dostáva do rúk jedinečný zdroj minerálov a stopových prvkov, ktoré nám vďaka nášmu spôsobu života chýbajú.

Originálne Schindeleho minerály sú jemne mletou kamennou múčkou s vysokým obsahem oxidu kremíka, hliníka, vápnika, železa, hořčíka, draslíka, sodíka a veľkého množstva stopových prvkov.

Zloženie na 100 g prášku:
Oxid kremičitý    SiO2    61,9g
Oxid hlinitý    Al2O3    15,7g
Oxid draselný    K2O    3,49g
Oxid železitý    Fe2O3    5,3g
Oxid vápenatý    CaO    1,6g
Oxid horečnatý    MgO    1,58g
Oxid sodný    Na2O    1,94g
Mangán    Mn    0,032g
Meď    Cu   0,0044g
Zinok    Zn    0,0098g
Kobalt    Co    0,00115g
Molybdén    Mo    0,00018g
Bór    B    0,00003g
Chróm    Cr    0,009g
Nikel    Ni    0,006g
Vanád    V    0,0121g
Fosfor    P    0,044g

Energia    0 kJ
Bielkoviny    0
Tuky    0
Cukry    0
 

 

Minerálne látky – stavebné prvky organizmu
Nemecký potravinársky chemik Dr. Mang píše o Schindeleho mineráloch: "Originálna minerálna kúra s použitím Schindeleho minerálov pozostáva z mletej kamennej múčky s vysokým obsahom oxidu kremičitého, oxidu hlinitého, vápnika, železa, horčíka a značného množstva stopových prvkov – mangán, zinok, chróm, meď, molybdén, bór, vanád, fosfor... Minerálne látky sú podobne ako látky organické – bielkoviny, tuky, uhlohydráty, výrazným spôsobom zodpovedné za bezchybný priebeh životných funkcií ľudského organizmu. Minerály sú veľkou mierou spojené so správnou funkciou a tvorbou hormónov, vitamínov a enzýmov. Prispievajú k tvorbe zásaditého prostredia v organizme. Sú predovšetkým nezastupiteľnými stavebnými kameňmi kostí, zubov a všetkých dôležitých tkanív. Nedostatok minerálov má za následok výskyt mnohých chronických problémov, ktorým trvalý prísun Schindeleho minerálov zabraňuje. Sú dokonalým doplnkom výživy, ktorý je naviac prírodný a celkom netoxický."
 

Funkci buněk umožňuje samozřejmě také neustálý přísun kyslíku. Jako nosič tohoto životadárného plynu slouží železo a draslík. Draslík může být v těle skladován maximálně osm hodin a jeho zásoby proto musí být neustále obnovovány. Vysoký krevní tlak lze normalizovat pomocí hořčíku a draslíku. Růst šlach, nehtů, chrupavek, stavba očních tkání, to vše je podmíněno přítomností křemíku. U rostlin je přítomnost křemíku podmínkou odolnosti proti lámání například při náporu větru.
Draslík se ve spojení s kyslíkem, při němž vzniká kysličník draselný, K2O, podílí na funkci buněčné membrány a umožňuje působení enzymů a ovlivňuje energetickou rovnováhu uvnitř buněčného těla. Člověk skladuje až 98% draslíku intracelulárně, rozpuštěný v buněčných tekutinách, z velké části ve svalech. Zbytek je uložen ve stavebních kamenech bílkovin, glykogenech nebo fosfátech. Draslík je vstřebáván z obsahu potravinové kaše v horní části tenkého střeva a je odtud velmi rychle přejímán krevním oběhem. Plní svoji úlohu v lidském těle, a protože nemůže být skladován, je z 95% vylučován z našeho těla ledvinami, stolicí a potem. Každá buňka potřebuje draslík pro svůj růst a pro svoji bezchybnou schopnost reagovat na měnící se vnější podmínky. Draslík ovšem je účinný pouze tehdy, má-li svého protihráče, a tím je sodík. Tento důležitý biologický výměnný vztah hraje roli při pohybu nosičů energie přes buněčnou membránu, to platí zvláště pro nervové a svalové buňky.
Uvnitř buňky je normálně koncentrace sodíku nízká a koncentrace draslíku vysoká. Vně buňky je tento vztah opačný. Draslík a sodík jsou prvky, bez nichž je nemyslitelná regulace krevního tlaku. Draslík a sodík se ve svých účincích v organismu vzájemně doplňují - draslík řídí vylučování vody z těla, sodík vodu v těle váže. Buňka však může využívat draslík pouze s pomocí hořčíku a pohyb svalových buněk je zase možný pouze za přítomnosti vápníku, který umožňuje vodivost nervových drah při přenášení nervových vzruchů. Draslík řídí sílu a pravidelnost srdeční akce, ovlivňuje tvorbu enzymů a je spojený s dopravou a uchováváním energie. Podporuje správné předávání nervových impulsů. Nedostatek draslíku v srdečním svalu vede k poruchám rytmu srdečního svalu, zpomaluje tep a nakonec může způsobit smrt srdečního svalu. Nedostatek hořčíku způsobuje nadýmání, zácpu a nechutenství. Zpomaluje střevní peristaltiku, působí celkovou svalovou slabost, únavu a úbytek výkonnosti. U rostlin působí na růst a stavbu ochranných vrstev listů a jehličí, pokud chybí, mohou do rostlin pronikat škodlivé vzdušné imise a negativně ovlivňovat zdraví rostlin.
Dalším důležitým prvkem je vápník, který je zodpovědný za stavbu kostí a zubů. K tomu je samozřejmě nutné, aby v organismu byl dostatek fosforečnanů - pokud tomu tak není, ubývá vápníku v kostech a hrozí jim, že se snadno zlomí.
Nakonec je třeba se zmínit o důležitých stopových prvcích, které jsou důležité pro všechny organismy, počínaje bakteriemi, rostlinami, zvířaty a člověkem konče. Ke stopovým prvkům řadíme mangan, měď, zinek, kobalt, molybden, bór, chrom, nikl, vanadium, selen, arsen atd. Stopové prvky se podílejí důležitou měrou na chemické struktuře enzymů.
 

Funkci buněk umožňuje samozřejmě také neustálý přísun kyslíku. Jako nosič tohoto životadárného plynu slouží železo a draslík. Draslík může být v těle skladován maximálně osm hodin a jeho zásoby proto musí být neustále obnovovány. Vysoký krevní tlak lze normalizovat pomocí hořčíku a draslíku. Růst šlach, nehtů, chrupavek, stavba očních tkání, to vše je podmíněno přítomností křemíku. U rostlin je přítomnost křemíku podmínkou odolnosti proti lámání například při náporu větru.
Draslík se ve spojení s kyslíkem, při němž vzniká kysličník draselný, K2O, podílí na funkci buněčné membrány a umožňuje působení enzymů a ovlivňuje energetickou rovnováhu uvnitř buněčného těla. Člověk skladuje až 98% draslíku intracelulárně, rozpuštěný v buněčných tekutinách, z velké části ve svalech. Zbytek je uložen ve stavebních kamenech bílkovin, glykogenech nebo fosfátech. Draslík je vstřebáván z obsahu potravinové kaše v horní části tenkého střeva a je odtud velmi rychle přejímán krevním oběhem. Plní svoji úlohu v lidském těle, a protože nemůže být skladován, je z 95% vylučován z našeho těla ledvinami, stolicí a potem. Každá buňka potřebuje draslík pro svůj růst a pro svoji bezchybnou schopnost reagovat na měnící se vnější podmínky. Draslík ovšem je účinný pouze tehdy, má-li svého protihráče, a tím je sodík. Tento důležitý biologický výměnný vztah hraje roli při pohybu nosičů energie přes buněčnou membránu, to platí zvláště pro nervové a svalové buňky.
Uvnitř buňky je normálně koncentrace sodíku nízká a koncentrace draslíku vysoká. Vně buňky je tento vztah opačný. Draslík a sodík jsou prvky, bez nichž je nemyslitelná regulace krevního tlaku. Draslík a sodík se ve svých účincích v organismu vzájemně doplňují - draslík řídí vylučování vody z těla, sodík vodu v těle váže. Buňka však může využívat draslík pouze s pomocí hořčíku a pohyb svalových buněk je zase možný pouze za přítomnosti vápníku, který umožňuje vodivost nervových drah při přenášení nervových vzruchů. Draslík řídí sílu a pravidelnost srdeční akce, ovlivňuje tvorbu enzymů a je spojený s dopravou a uchováváním energie. Podporuje správné předávání nervových impulsů. Nedostatek draslíku v srdečním svalu vede k poruchám rytmu srdečního svalu, zpomaluje tep a nakonec může způsobit smrt srdečního svalu. Nedostatek hořčíku způsobuje nadýmání, zácpu a nechutenství. Zpomaluje střevní peristaltiku, působí celkovou svalovou slabost, únavu a úbytek výkonnosti. U rostlin působí na růst a stavbu ochranných vrstev listů a jehličí, pokud chybí, mohou do rostlin pronikat škodlivé vzdušné imise a negativně ovlivňovat zdraví rostlin.
Dalším důležitým prvkem je vápník, který je zodpovědný za stavbu kostí a zubů. K tomu je samozřejmě nutné, aby v organismu byl dostatek fosforečnanů - pokud tomu tak není, ubývá vápníku v kostech a hrozí jim, že se snadno zlomí.
Nakonec je třeba se zmínit o důležitých stopových prvcích, které jsou důležité pro všechny organismy, počínaje bakteriemi, rostlinami, zvířaty a člověkem konče. Ke stopovým prvkům řadíme mangan, měď, zinek, kobalt, molybden, bór, chrom, nikl, vanadium, selen, arsen atd. Stopové prvky se podílejí důležitou měrou na chemické struktuře enzymů.